V pátek 10. září 2021 jsme vyrazili se žáky 1. a 2. ročníku GDO na adaptační kurz do kempu Jordán v Opárně. Na místo pobytu jsme se společně přepravovali vlakem a autobusem. Následovala kratší cesta pěšky obcí Opárno, při které jsme obdivovali krásnou přírodu, obydlí, zvěř a klidnou atmosféru prostředí. Poté, co jsme se ubytovali a navečeřeli, si děti připravily čistá trička, na která dostaly za úkol nakreslit motivy svých zájmů, co vystihuje jejich osobnost atd., a napsat svá jména či přezdívky, protože některé z nich jsme neznali a i žáci z jednotlivých tříd se tak navzájem lépe poznali a začali se oslovovat.
Během druhého dne pobytu nás nepříjemně překvapilo počasí; po krátkém výšlapu na Lovoš jsme se museli vrátit, protože začalo pršet. Naštěstí jsme si mohli mokré věci dát usušit ke krbu v jedné ze společenských místností. Vlídnost majitele kempu byla moc příjemná, ve všech přáních se nám snažil vyjít vstříc a stravování jsme si my i žáci pochvalovali. Dopolední aktivity jsme tedy vyplnili náhradním programem: v kruhu jsme hráli seznamovací hry, tvořili výkresy, vyplňovali zadání úkolů zaměřených na prostorové vnímání, umísťování tvarů předmětu na správné místo, logická spojování obrazců a jiné. Při další aktivitě jsme si vymysleli o sobě tři věty- dvě pravdivé a jednu nepravdivou a hádali jsme, kde se skrývá lživé tvrzení. Při následující hře jsme se hodně pobavili: děti si vymýšlely postupně známou osobnost, zvíře a předmět; jméno či název napsaly na papírek, který přilepily svému sousedovi na čelo, a ten musel uhodnout, kdo nebo co je. Po obědě se udělalo hezky a vyrazili jsme do Opárenského údolí a na hrad Opárno. Největším zážitkem bylo hledání kamenů v potoce
a focení mloků. Po večeři a krátké pauze jsme si dali buřty a klobásy a vyprávěli si o svých zážitcích z výletu. Stihli jsme také probrat různé strategie učení, děti nás příjemně překvapily tím, že se nebály podělit s ostatními o své metody učení a techniky zapamatování si informací
a neznalí žáci ocenili sdílené rady, jak se nám později svěřili.
V neděli jsme žákům po snídani rozdali čisté papíry, na které měli zapsat své pocity, dojmy a zážitky z celého kurzu. Někteří z nich se vyjádřili zkratkovitě v několika větách, jiní se rozepsali více, viz závěr této zprávy. Poslední část naší výpravy spočívala v cestě na autobus a návratu vlakem domů.
Stálo by za úvahu, zda v některém z následujících let nevyrazit do Opárenského údolí s celou školou.
Zhodnocení přínosu adaptačního kurzu z pohledu studentů:
Nejlepší zážitky: milý přístup u jídelního okénka, hezké posezení u buřtů, příjemný spánek v chatkovém obchůdku, přítulné kočky.
Bylo to tu super, moc jsem si to užila. Nejvíc se mi líbilo, jak jsme si s druhákama povídali ve společenské místnosti. Nebo jak jsme společně celý pokoj blbnuli a povídali si storky. Sice jsme kvůli dešti nešli na Lovoš, ale aspoň jsme se všichni prošli až ke kozám. Moc jsem si to užila, hlavně s druhákama.
Líbilo se mi, že je to tu obklopené přírodou, takže i vzduch tu byl kvalitnější. Také se odtud chodilo na pěkné vycházky, i samotný kemp byl fajn. S přáteli jsem si to tu velice užila.
Na adapťáku se mi líbilo, jak jsme si malovali trika, aktivity v podobě anglického slovního fotbalu a volnost v tom, co jsme chtěli kreslit.
Bavilo mě hledání kamenů v potoce, postele byly lehce tvrdé, žádný signál ani data. Jídlo nebylo vůbec špatné, viděli jsme mloky, nelíbil se mi výšlap na Lovoš, kde jsme promokli.
Líbila se mi procházka Opárenským údolím, viděli jsme mloky a hezké kamínky.
Myslel jsem, že tu noc bude špatná, ale ukázalo se, že se tu spí hezky. Moje pocity jsou pozitivní. Vše, co se zde stalo, je krásným zážitkem pro život.